edice Fortuna Litera

Rozmarné léto

Rozmarné léto

  • autor: Vančura Vladislav
  • vazba: vázaná
  • formát: 105 x 175 mm
  • rozsah: 128 stran 
  • žánr: beletrie pro dospělé  
  • ISBN: 978-80-7321-985-7
  • EAN: 9788073219857
  • Jak je to krásné. Jak je krásné býti kadeřavým!

    Vladislav Vančura: Rozmarné léto

    S původními ilustracemi Josefa Čapka

    Příběh tří dnů a tří nocí, v nichž zálety a milostná dobrodružství s nenadálými hosty nakrátko rozbouří poklidný život v malém městečku na řece Orši, Krokových Varech.  Život kanovník, bývalého major, lázeňského a jeho žárlivé ženy Kateřiny zcela naruby obrátí kouzelník a krásná Anna. Kouzlo Rozmarného léta nespočívá ani tak v příběhu samotném, jako v dokonalém vystižení atmosféry ospalého českého maloměsta a ve Vančurově dokonalé a bohaté češtině. Podle románu natočil Jiří Menzel neméně kouzelný film. Rudolf Hrušínský, František Řehák, Vlastimil Brodský, Míla Myslíková, mladičká Jana Preisová a sám režisér jsou nezapomenutelní.

    Vladislav Vančura (23. června 1891 Háj ve Slezsku – 1. června 1942 Praha) spisovatel, dramatik, filmový režisér, původním povoláním lékař. Ve Slezsku strávil mládí a později sem zasadil ony říční lázně s devíti prameny, do kterých nečekaně zavítá kouzelník Arnoštek. Vančura, ač měl být lékařem, raději se stal spisovatelem. Živil se jako novinář, dramatik, byl velkým milovníkem filmu, byl předsedou České filmové společnosti. Rozmarné léto vydal v roce 1926, kdy literaturu formoval poetismus, kterým byl při psaní velmi ovlivněn. Za okupace vedl spisovatelskou sekci Výboru inteligence – ilegální odbojové organizace při komunistickém Ústředním národním revolučním výboru. V roce 1942 byl zadržen gestapem, několik týdnů byl vězněn a týrán a 1. června zastřelen na neblaze proslulé Kobyliské střelnici.

    Josef Čapek (23. března 1887 Hronov – mezi 13. a 15. dubnem 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen) bratr Karla Čapka, malíř, spisovatel, fotograf, grafik a knižní ilustrátor. Josef Čapek je také autorem celosvětově užívaného slova „robot“. Spoluzaložil Skupinu výtvarných umělců, poté člen Spolku výtvarných umělců Mánes, s kterou se rozešel, aby pak působil ve skupině Tvrdošíjných. Začínal jako redaktor Národních listů, později (1921-1939) byl redaktorem a výtvarným kritikem v Lidových novinách. Mimo to působil jako redaktor v několika časopisech zabývajících se výtvarným uměním Umělecký měsíčník, Volné směry. Působil i jako karikaturista. Jako jevištní výtvarník spolupracoval s Národním divadlem v Praze, Státním divadlem v Brně a s městským divadlem na Vinohradech. Za protifašistickou činnost byl v září 1939 zatčen a do roku 1945 vězněn v nacistických koncentračních táborech. Tam také zemřel. Jeho symbolický hrob se nachází v Praze na vyšehradském hřbitově.  

     






    EN
    Rosteme s knihou