Ustrašená veverka Barborka

3 recenze Ustrašená veverka Barborka

1. 

   Barbora Javorková, blog Zápisky jedné knihovnice – 8. října 2019

   Nakladatelství Fortuna Libri má na svém kontě spoustu báječných knih jak pro dospělé, tak i pro děti. Protože mám doma skoro tříleťáka, kterého se snažím odmala vést ke knížkám, stejně jako jeho dnes už téměř dospělého bráchu, nemohli jsme si nechat ujít dvě novinky z literatury pro děti. Knihy německé spisovatelky Andrey Reitmeyerové nesou názvy Mlsný ježek Toník a Ustrašená veverka Barborka. Nás jejich vydání těší dvojnásobně, protože pojednávají o sympatických zvířatech, což veverka a ježek bezesporu jsou, zároveň jsou to naši jmenovci.

   Na prvních stránkách se se zvířátky seznámíte. Kde žijí, čím se živí, děti poznají základní informace, které by o veverce a ježkovi měly vědět, stejně pár zajímavostí. Po grafické stránce se jedná o naprostý skvost, co se ilustrací týče. Ty má na svědomí přímo autorka a já musím říct, že nás oba se synem upoutaly na první pohled. Nejenže mají svůj půvab, jsou srozumitelné pro menší i větší děti, povídání doplňují na správných místech a jsou koncipovány tak, že pokud máte dítko, které pozornost neudrží příliš dlouho, můžete mu text převyprávět vlastními slovy, právě za pomoci obrázků. Z pohledu knihovnice obě knížky oceňuji i jako výborný a poutavý materiál ke společnému čtení s dětmi, nebo jako pomocníka při besedách o přírodě a zvířatech.

   Oba příběhy mají navíc výchovný podtext. Ustrašená veverka Barborka je správnou volbou pro bojácné děti. Sama se bojí skákat, což se zdá divné, protože skákání je pro veverky úplně normální. Barborka se nedokáže odhodlat, ale možná jí pomůže motýl, který jí něco pošeptá do ouška. Co to může být? Překoná Barborka strach a bude skákat ze stromu na strom stejně jako její sourozenci? I tato knížka je nádherná, ukazuje dětem, že každá překážka se dá překonat. Opět ji zdobí překrásné obrázky, které jsou pastvou pro oko.

   Ještě než mi do oka padly anotace, prolistovala jsem si příběhy a napadlo mě, že k textům se hodí jedno slovo – laskavý – zjistila jsem pak, že se v anotaci opravdu objevuje. Vystihuje podstatu obou vyprávění, která jsou poučná a dětem mají být nápomocny při překonávání problémů, ale zároveň jsou velmi milá. Autorka si nehraje na moralistku, nechce děti učit násilnou formou. Obě knihy doporučuji nejen rodičům a dětem pro společné čtenářské a výchovné chvilky, suverénně obstojí v knihovnách, školkách i rodinných centrech.

2. 

   Veronika Hladíková, Knihy na cestách – 29. října 2019

   Nádherná pohádková knížka, je poučná, zábavnou formou přináší dětem spousty informací. Vlastně nejen dětem, ale i dospělým, protože mnoho věcí o veverkách určitě nikdo z nás neví. Pohádka je krásně ilustrovaná, obrázky jsou veliké přes celé stránky a v nich je zasazený text s příběhem.

   Tato publikace je vhodná jak pro ty nejmenší, kteří ještě neumí číst a rodiče jim předčítají před spaním, ale také pro malé čtenáře, kteří se chtějí dozvědět něco nového.

   Ustrašenou veverku Barborku rozhodně doporučuji všema deseti, je úžasná!

3. 

   Jana Vavrečková (Pinky v knihách) – 14. prosince 2019

   Obálka se autorce opět velice povedla. Na první pohled jistě upoutá malá veverka, která je zde vyobrazena i se svým motýlím kamarádem.

   Autorka má, co se ilustrací týče, opravdu lehkou ruku a její rukopis lze poznat na první pohled. Živé barvy, vyobrazení zážitků, i jednotlivá zvířátka, jsou opravdu skvostně vyobrazena. Děti tak bude bavit nejen příběh samotný, ale knížku si jistě zamilují i díky použitým ilustracím.

   Na předsádkách se nejen děti dozví spoustu informací o veverkách. Kde se vyskytují, podle čeho je vlastně poznáme, co mají rády nebo kolik mají zoubků.

   Ani zadní předsádky nezůstaly opomenuty. Tam se dozvíme, jak by vlastně měl vypadat správný veverčí domeček nebo kde veverky vlastně žijí a co mají rády veverčí miminka. Věděli jste například, že veverčata podnikají první výlety z hnízda až po šesti týdnech od narození?

   Jelikož se nejedná o encyklopedii, tak hlavní je samozřejmě příběh malé Barborky. Ta se totiž strašně bojí objevovat svět kolem sebe. I když její sourozenci podnikají různé výlety po okolí, ona zůstává se svým strachem schovaná v bezpečí hnízda.

   Vyprávění jejích sourozenců v ní vzbuzuje akorát pocity hrůzy. Má dojem, že les je strašně nebezpečné místo. Jednoho dne jí však motýl vysvětlí, že není čeho se bát, vždyť on je daleko menší než Barborka a také prozkoumává okolí…

   Vyprávění není příliš dlouhé, ale zároveň obsahuje vše podstatné. Malé děti bude jistě příběh bojácné veverky bavit a díky lehkosti, se kterou je kniha napsána, nebudou mít problém porozumět textu.

   Tento laskavý příběh dětem nenásilně ukáže, že život kolem je fajn a byla by škoda, kdyby místo objevování okolí zůstaly sedět schované v bezpečí domova.

   Pokud je vašemu dítěti kolem čtyř let a je nadšenec do lesních zvířátek, tak věřím, že se tato kniha stane vaší TOPkou. Možná by mohla udělat radost už pod vánočním stromečkem.

   Osobně doufám, že nakladatelství brzy vydá další z autorčiných knih.